Chcete pejska? Z vlastní zkušenosti ( neboť mám 3 psy různého stáří, pohlaví i velikosti ) vím, že se rozhodně vyplatí si tento krok pořádně promyslet a ujasnit si několik zíkladních věcí, mezi které nepatří vzhled a líbivost psa, jako spíš daná povaha plemene, naše dispozice a nároky na psa, taktéž finanční možnosti ( samozřejmě naše ), a co vlastně od psa očekáváme. Nebudu se rozepisovat o tom, jak si lidé pořídí psa a za nějakou dobu řeší, kam s ním, protože pes jim zabírá doma čas a místo a vlastně je celkově na obtíž.
Proto je dobré si vzít tužku, papír, atlas psů a něco na chroupání a vše si sepsat. Stanovit si, zda chceme štěně či dospělého psa ( jestli máme čas a chuť se u štěněte věnovat jeho náročné výchově, obětovat koberce a nábytek, nebo u dospělého psa řešit jeho převýchovu, zbavování minulých návyků a zvykání si ho na sebe ), jestli určité plemeno či voříška ( voříšci neboli kříženci mají sice předpoklad být zdravější a odolnější, oproti tomu nikdy nelze odhadnout jeho povahu i vzrůst ) a jak moc se budeme pejskovi ve volném čase věnovat ( existují plemena psů, kterým stačí 3 krátké procházky denně a zbytek rádi prolenoší v pelíšku, nebo psi, jejichž hyperaktivitu je nutno vybít, jinak riskujete ztrátu vašich nervů a totálně nevyrovnaného psa ).
Pokud se rozhodnete, že dáte přednost plemeni před nějakým chudáčkem z útulku, ještě před listováním v atlasu opět sepisujte. Jak velký má pes být, chlupatý nebo hladkosrstý ( nebo nahatý ? ), pes pokojový nebo do boudy, hlídací nebo spíš společenský. Čím větší pes, tím větší výdaje za krmení a veterináře a větší nároky na prostor. Pak už jen hledejte, který pes je pro vás ten pravý, pečlivě si pročtěte jeho charakteristiku, vše zkonzultujte s rodinnými příslušníky, zjistěte si vyhlášku o psech v obci, kde žijete, vyhledejte si pár chovatelských stanic, které po domluvě nejprve navštívíte a celý ten kolotoč může začít...
