Toto není metodika výcviku podle zkušebního řádu, pouze moje osobní zkušenost a domácí metody...
Každý pes by měl být vychovaný, protože žije mezi lidmi a byl povýšen na společníka, kamaráda, terapeuta i náhradního partnera. Cvičit lze i dospělého psa, i když nás to bude stát mnohem více úsilí a trpělivosti.
U štěněte je nejlepší po socializační fázi začít nácvikem přivolání, což je v praxi určitě nejdůležitější povel jak pro psa, tak pro nás. Přivolání je snadný povel, a pokud začneme včas, štěně ho velmi rychle pochopí, hlavně když jako odměnu za přiběhnutí dostane piškot. Teda aspoň všichni moji psi tohle pochopili bleskově rychle, přesto přiznávám, že jako 4-měsíční štěňata měli přivolání lepší než nyní, kdy občas dají přednost hrabání myší než piškotu v mé ruce. Další pomůcky při nácviku lze použít dlouhé stopovací vodítko-u psů, kterým povel dělá problémy. Ovšem nejlepší pomůcka jste vy-osvědčená rada je totiž v případě nezájmu psa o přivolání se otočit na fleku a prostě mu utéct. Vyzkoušejte to a budete příjemně překvapeni, jak to zabírá. A hlavně se neztrapníte tím, že budete stát na místě a potupně řvát Ke mě, když pes vás má na háku...
Jako další povel jsme cvičili chůzi u nohy ( samozřejmě levé ) na vodítku i bez. Opět za použití pamlsku ( psa máme u levé nohy, vodítko v levé ruce, pravou ruku s piškotem u levého prsu ). Pes vidí piškot, což ho nutí ho sledovat a jít u vaší nohy. Po částečném zvládnutí chůze už držíme vodítko v pravé ruce, mělo by být volně prověšené a pes by vás měl neustále sledovat neboli fixovat pohledem. Chůzi bez vodítka asi nemusím popisovat.
Povely sedni, lehni patří k dalším důležitým povelům, jejichž nácvik není obtížný. Jakmile je pes pochopí, trénujeme sled povelů-psa např.přivoláme, necháme ho zařadit k noze, pár metrů ujdeme, psa posadíme, opět zavelíme k noze, a položíme. Jestliže nám toto jde lehce, zkusíme cvik odložení. jeho cílem je odložit psa do sedu či lehu a ten musí vydržet do té doby, než dáme povel volno, a nezměnit svoji pozici. Pro psy závisláky je to cvik obtížnější, protože samozřejmě chtějí svého pána všude následovat, ale s trochou trpělivosti a krůček za krůčkem se to dá zvládnout. Pamatuju si, jak jsem toto cvičila s Rodym-po povelu lehni jsem od něj udělala pouhý jeden krok a okamžitě jsem ho pochválila, než se vůbec stačil zvednout. Opakovala jsem až do zblbnutí To je hodný zůstaň, to je pašák zůstaň :-) a opravdu jsme dělali pokroky. Ze začátku vážně stačí minimum a ihned psa chvalte, ať si zavčasu uvědomí, co je správné.